Fauvismus Jan Spurny

Casteji nez lapidarni formulaci pfedjateho programu byvaji oznaceni modernich umeleckych smeru a hnuti vysledkem nahody, vyrazem exaltovaneho odporu ci udivu, jenz tlumoci svar noveho s tra-dici a vzitym nazorem. Impresioniste vdeci za svuj nazev pejorativnf charakteristice, vyslovene pfi jejich prvnim vystoupeni v roce 1874. Malifi vystavujici v Podzimnim salonu r. 1905 - Henri Matisse, Albert Marquet, Emile-Othon Friesz, Maurice Vlaminck, Andre Derain, Henri-Charles Manguin, Jean Puy, Louis Valtat, Georges Rouault - byli podle Matissova svedectvi poznamenani vyrokem umeleckeho kritika L.Vauxcellesa (ktery о nесо pozdeji razil pojem kubismu) z casopisu Gil Bias. Jeho slova "Donatello mezi divokymi selmami!" ("Donatello au milieu des fauves!") byla vyvolana protikladem mezi obrazy a dvema bronzovymi plastikami sochafe Alberta Marqua, inspirovanymi duchem florentskeho quattrocenta. Tento hlas bezdecne vymezil zacatek vyznamne etapy moderni evropske malby. Pafizska vytvarna kritika byla az na nekolik vyjimek poboufena a nesetfila ostrymi vyhradami. Pro Camilla Mauclaira byla vystava "hrncem barvy, vrzenym do tvare obecenstva", urazkou spolecenskeho radu a moralky. Nastup umelecke avantgardy byl tak bezdecne ztotoznen s jejim odporem proti prisluhovani umeni burzoazni spolecnosti. L'lllustration uverejnila nekolik reprodukci vystavenych obrazu a doprovodila je vynatky z pfiznivych kritik, aby vyzdvihla groteskni kontrast malby a vazneho ocenenl. "Kontrast, z nehoz bylo mozno," jak napsal Mauclair, "umfit smichy." Pro ty, kdoz byli pojmenovani fauvisty, nebyly tyto vypady pfekvapenim. Zazili je v mirnejsi podobe uz pfedtim, kdyz na jare vystavovali v Salonu nezavislych. I tehdy jim kritika vytykala pfilisnou zivost barevnych tonu a uvolnenost tvaru, aniz tusila, ze se tu formuje skupina, ktera se v nasledujicich mesicich semkne к spolecne manifestaci. Это и многое другое вы найдете в книге Fauvismus (Jan Spurny)